Prázdniny za dveřmi
Už je to za dveřmi! Konec školního roku 🙂 Jsme trochu vtipná rodina v tom, že na něj čekáme všichni – holkám končí škola, mně a Metovi školka, manželovi tréninky… Léto před námi, dovolená před námi!
Chci do těch volných dnů vstoupit pozitivně a hned první věcí, za kterou jsem v posledních dnech vděčná je, že naše Dodynka získala nárok na asistentku pedagoga a bude mít individuální vzdělávací plán. Ano, z jedné strany je zvláštní se z něčeho takového radovat, ale my víme, že Doda je dříč a hodně toho dokáže. Věříme, že když bude mít ve škole nastavené ty správné podmínky, bude si moci jít za tím, co ji naplňuje bez stresu, strachu, pocitů ponížení atd. jako děti v minulých dobách. V tom jsem opravdu vděčná za to, v jaké době žijeme, protože děti s poruchou pozornosti, DYS atd. už nejsou brány jako hloupé, naopak se jim už dnes může pomoci k tomu, aby naplno rozvinuly svůj potenciál, třebaže někdy je k tomu potřeba pomoc asistenta pedagoga. No a jelikož jsem také asistent pedagoga :), tak vím, že se ta práce dá dělat s láskou, a to Domčina paní asistentka dělá, takže naše celoroční snažení dopadlo skvěle a jsme všichni moc rádi!
Já končím svůj první rok ve třídě Kuřátek, kterou jsem si zamilovala neskutečným způsobem. Ačkoliv jsem měla na příští školní rok i jiné nabídky, zůstávám u svého úžasného asistenčního dítka, s báječnou kolegyní a skvělými dětmi. Některé z nich budou odcházet do předškoláků, jiné se stěhují, tak po nich budu opravdu smutnit. Na první třídu se přeci nezapomíná 🙂 Ale už teď se těším na všechny děti v září a na novou dynamiku, výzvy a radosti, které na nás čekají. Modlím se jen, aby následující rok byl snazší než ten téměř uplynulý – hlavně bez karantén, které opravdu dokážou rozložit i ty nejlepší kolektivy…
Bohužel v době, kdy píšu tento článek, ještě nemohu prohlásit, že jsem ukončila první ročník školy, protože stále nemám výsledek poslední zkoušky (z čehož jsem samozřejmě na nervy), ale víte co? Včera u nás byli přátelé a kamarád už podruhé neudělal státnice z jednoho předmětu (i když by si to podle všeho opravdu zasloužil). A hroutí se? Nehroutí. Klaním se před tím, jak je klidný a mohu si vzít jedině přiklad :).
Když už jsem takto u toho tématu konce školního roku a dnes chci mít prostě jen radost, chci vás trochu pobavit. Vyhrabala jsem ze své krabice „školní dopísky“, které jsme si s kamarádkami posílaly v hodinách pod lavicí. Jsem trošku blázen, že je stále ještě mám, ale nechci zapomenout na šťastné roky na základce… :). Alespoň dva sem jako vzpomínku na svou pubertu vložím 🙂
AHOJ! Báro, budeš si dopisovat? Jo! O čem? O D., K. nebo R.? To je jedno. Dneska jsem seděla s K. na NJ. Já vůbec nechápu, proč se mi D. líbí. Já na něm vůbec nic nevidim. Tak to teda taky nechápu. Mně se D. teda vůbec nelíbí. Mně taky ne. Možná jsem si to jen namlouvala. Asi mi bylo blbý, že vám se někdo líbí a mně ne. Jsem blbá…
(tomu říkám reflexe :D)
Báro, myslíš si, že něco k tobě cítí? Já nevim. Ani si nedokážeš představit, co by pro mě znamenalo, kdyby JO! Co myslíš ty? Hm, tak z něho nic nevyčteš! To je nejhorší! Myslíš si, že mám aspoň malinkou šanci? Dneska je to takový suchý. Normálně se ke mně má mnohem víc a když už mě pozdravil i před holkama a jednou i před celou třídou a na chodbě a taky jsem s nim šla 2x do města… Ale jo, já si myslim, že JO! To jsem ráda. A z čeho ti to tak přijde? (Promiň, že se furt tak ptám, ale potřebuju znát něčí názor). Tak já nevim, když tě pozdraví a flirtuje s tebou tak co… Víš, ale to je dobrý, že si začíná on. Prostě on první pozdraví, on má první nějaký připomínky, on se na mě první podívá… Já se vlastně nemusím o nic přičiňovat. Když se baví s jinejma holkama, tak si začinaj ony. Toť pravda. No jo, když je hezká holka, tak je to lehký. Hezká? To on si o mě asi nemyslí. Asi ani nejsem jeho typ. Tak si vzpomeň, s jakýma holkama chodil. Všechny byly můj pravej opak. Aspoň ty, o kterých vim. Tak si o tobě myslí, že si ta VESELÁ KRÁVA Ta je taky nejhezčí. Proč zrovna tohle? Já to ňák nechápu. O kom víš, že s nim chodil? Já vím jen o S… No přece ta kráva byla ze všech nejhezčí. Nebo ne? No tak to je teda něco. Jen jestli nejsem veselá kráva, ale bez toho veselá. Já mu nechci naletět jako L… Jak jsi naletěla L? Prostě jsem si myslela, že mě má rád – choval se tak. A teď mě pomalu ani nezná. Hm, to je dost blbý. Jako pozdraví mě – to jo, ale je to jako když zdravíš horu z ledu. Haha, ale já si myslim, že u D. máš větší šanci. Ale proč? To nevim, ale vim, že jo.
Přeji vám všem nádherné léto! Články budu psát přes prázdniny spíše nepravidelně, ale na Facebooku a Instagramu určitě budu sdílet nějaké střípky z našich cest, tak doufám, že zůstaneme v kontaktu.
