Velikonoční tajemství odhaluje moje tajnosti

Vždycky si říkám, že tentokrát napíšu nějaký „light“ článek, ale zatím mi to moc nevychází 😀 Vždy se mi připletou do toho plánovaného lehkého vyznění nějaké hlubší myšlenky. Asi to tak má být, když už jsem nazvala naše stránky „nahlubinu“.

Moc jsem nečekala, že bych letošní Velikonoce měla možnost prožít nějak hluboce. Už loni mi to dělalo s omezeními problém. Mše přes obrazovku, minimum kontaktů… nějak jsem se nedokázala dostat do velikonoční radosti a říkala jsem si, že to snad byly jediné takové Velikonoce, že jich nebude víc… no ale spletla jsem se a myslím, že jsem asi nebyla úplně sama, kdo v koutku duše očekával, že letos se už ten zázrak fakt stane a budeme je moci prožít tak, jak jsme zvyklí :D.

Jako rodina jsme společně prožívali celé postní období, a i pro dny svátků jsme měli nachystaný na každý den způsob, jak dětem konkrétní události přiblížit. Ve středu před zeleným čtvrtkem jsme se dívali na film Princ Egyptský o Mojžíšovi (opravdu doporučuji, i pro dospělé je to nádherně zpracovaný biblický příběh) a pekli jsme Jidášky. Holky nad Jidášem a jeho příběhem hodně přemýšlely. Jednu pohoršoval způsob jeho vyřešení situace, druhé bylo Jidáše spíš líto a bylo moc zajímavé o tom s nimi mluvit. Ve čtvrtek jsme dětem po bytě poschovávali 30 „stříbrných“ (čokoládové peníze) a když je našli, zkoušela jsem je nalákat, aby si vzali všech třicet pro sebe za nějaký ošklivý skutek (třeba kousnout tatínka do nohy nebo zatahat sestřičku za vlasy). K mé úlevě se nenechali přesvědčit 😀 Večer jsme si pak udělali spolu s našimi sousedy poslední večeři. V pátek jsme byli na křížové cestě pro děti v okolí fary a večer si pustili dvouhodinový film o Ježíšově životě, u kterého jsem já usnula, ale děti nadšeně vydržely až do konce 😊. Dokonce jsme se nepřipravili ani o sobotní agapé 😊.

A když jsem u té soboty, musím se svěřit, že právě ten den večer byl pro mě vrcholem Velikonoc. Měla jsem možnost zpívat na vigilii, která byla přenášená online. Člověk sice z bohoslužby tolik neměl, protože čtení byla předtočená a my vždy jen čekali, kdy dostaneme signál ke zpěvu, ale stejně jsem v průběhu začala cítit velikonoční radost. Takový čistý pocit, že všechno bude dobré. Jenže pak přišla taková chvíle 😊 Říká se jí obnova křestního slibu. Běžně to probíhá tak, že farář čte otázky, na které odpovídáte buď „ano“ nebo „věřím“. No popravdě, vlastně na to odpovídám vždycky trochu automaticky… Jenže tentokrát to bylo jinak. Měli jsme zopakovat své vyznání celou větou. Jedna z těch vět zněla: „Zříkám se hříchu i všeho, co mě k němu láká.“ Zní to asi archaicky, ale já jsem se v tu chvíli úplně zasekla. Jasně, že nechci dělat zlé a špatné věci, ale vážně se chci vzdát i toho, o čem vím, že je třeba trochu na hraně? Že to samo o sobě není špatné, ale kdybych tomu povolila víc, už by z toho něco zlého být mohlo? A kde je vlastně ta hranice? Uvědomila jsem si, že je spousta věcí, které si vlastně schovávám, že vím, že potenciálně mohou svést na špatnou cestu, ale já si namlouvám, že je mám pod kontrolou. Asi jako když jsem byla dítě a myslela jsem si, že mám pod kontrolou hraní PC hry The Sims. Že nemám jsem si uvědomila až ve chvíli, kdy jsem do noci přemýšlela nad tím, co druhý den budu v té hře dělat, co si postavím, koho dám dohromady, co ten který simík bude dělat… Tak asi takové pro mě bylo o vigilii zjištění, že některé věci pod kontrolou nemám a snadno by se mi mohly vymknout z rukou.

Jsem ráda, že mi ta konkrétní slova křestního slibu nešla přes rty snadno. Nutí mě to zamyslet se a být pokorná. Vlastně jsem si uvědomila, že mám svou „Pandořinu skříňku“, kterou není radno otevírat, a že je v ní pár „nepěkných dárků“. Znovu jsem si uvědomila, že pokud se chci přibližovat Bohu a jít po Jeho cestě, nemůžu si ji schovávat. Nerada bych totiž, aby se jednoho dne otevřela. Nemám na to úplně recept, jak se s takovými „Pandořinými schránkami“ nakládá, aby neudělaly škodu, ale budu nad tím přemýšlet. Třeba i na pouti pro ženy, kterou plánuji na 24. 4. Chcete se ke mně přidat? Napište mi, půjdeme společně 😊.

Požehnaný velikonoční čas vám všem!