Nové začátky

Nový školní rok je pro mě kupodivu vždy mnohem větším předělem než nový kalendářní rok. Prvního září prostě velmi jasně vnímám, jak ten čas letí a letos to na mě dopadá ještě nějak více, než obvykle. Děti jdou zase o třídu výš, nejmladší letos nastupuje do školky. Hodně se toho mění…

Letos je těch změn na někoho, jako jsem já (člověka, kterého děsí změny😊) poměrně hodně. Jak už jsem zmínila, nejmladší jde do školky, nejstarší má novou paní učitelku, já nastupuji dnes do nové práce (jsem teď asistentka pedagoga😊) a také na vysokou školu. Stále zůstávají nejistoty, jak to letos bude mít manžel s prací, ale modlíme se, aby se už neopakovaly scénáře posledních dvou podzimů.

Když se toho tolik mění, nutí mě to bilancovat a ráda bych vám řekla o svých třech letošních předsevzetích.

1. Prohlubovat duchovní život

Posledních několik měsíců se cítím trochu ztracená. Z velké části je to tím, že mě nejen fyzicky, ale hlavně duševně vyčerpal Covid. Myslím, že jsem se ještě vůbec nestačila vzpamatovat ze stresu, který nám poslední rok nachystal. Snažila jsem se v té době více přibližovat Bohu, ale nedařilo se mi to. Cítím se v poslední době Bohu vzdálenější. Vím, že je se mnou, ale necítím tak silně jeho přítomnost. Uvědomuji si, že se nacházím na dolní hranici sinusoidy a je na mě, abych teď vytrvala a věřila. Došlo mi, že mě v životě bez Covidu hodně drží církevní společenství. Rok bez farních akcí mi ukázal, že se musím začít snažit prohlubovat svůj duchovní život hlavně uvnitř sebe a nespoléhat se na vnější podněty. A tak chci v tomto školním roce hledat způsoby, jak upevňovat můj život s Bohem – jen já a On. Co to vlastně znamená? Doufám, že najdu více času na modlitbu, četbu duchovní literatury a dokážu s Ním mluvit i teď, když ho neslyším.

2. Křty a výročí křtu

Dostalo se nám nádherného požehnání, mohli jsme nechat pokřtít tři naše děti a dalším čtyřem jsme kmotry. Křest je vnořením se do nového života s Bohem. Uvědomujeme si, že v oblasti připomínání si křtu našich dětí a našich kmotřenců máme poměrně výrazné mezery. Chtěli bychom se od letošního roku polepšit a začít výrazněji slavit výročí křtů našich dětí. Agátka slaví své výročí právě dnes a přejeme si, aby o tom dobře věděla, abychom o tom dnes více mluvili a společně to oslavili. A máme také předsevzetí prohloubit modlitbu za naše kmotřence a kolem výročí jejich křtu se s nimi sejít, být spolu, připomenout si ten krásný den. Být více součástí jejich života. Bereme roli kmotrů vážně, ale myslíme si, že máme opravdu co zlepšovat.

3. Duchovní život v rodině

Třetím předsevzetím je pro mě snaha o prohloubení duchovního života v rodině. Uvědomuju si, že řeším, jaké má kdo známky, jestli zvládá ve škole, jestli má vše připravené a tak dále. V provozních věcech se mi daří dobře, ale co je pro mě důležitější – jestli se našim dětem daří na akademickém poli, a nebo jestli se jim daří v životě? Kladu si otázku, jestli s nimi mluvím dost o Bohu, jestli se věnuji jejich duchovnímu růstu, jestli dělám maximum pro to, aby z nich rostli lidé s kvalitními hodnotami. Nestačí mi posílat je na náboženství. Chci začít tím, že se za toto téma budu více modlit a snad poznám, kudy se máme na této cestě vydat.

Tak s těmito třemi myšlenkami začínám nový školní rok. A abyste si nemysleli, že mám jen takové duchovní myšlenky, dala jsem si ještě předsevzetí, že letos budu dělat dětem zdravější svačiny do školy 😀

A jak jste na tom vy? Také bilancujete? S jakými myšlenkami, plány nebo přáními vstupujete do nového školního roku?

Přeji všem, ať se vám daří!