Vezmi svůj kříž…

Tak je to za mnou – pětatřicítka proběhla a můžu říct, že jsem už dlouho neprožila tak krásný, šťastný, všemi možnými emocemi naplněný den.

Přála jsem si k narozeninám víkend s Vaškem, tentokrát bez dětí, a podařilo se, což jsem považovala skoro za zázrak. 😊 Děti odjely k prarodičům a my zamířili na svatbu snoubenců, které jsme měli na přípravě.

Nemohu ani slovy vyjádřit, jak na mě celý ten obřad, novomanželé a všichni ti úžasní lidé, kteří byli na svatbě hosty, působili jako blahodárný balzám na duši. Bylo pro mě tak radostné být o narozeninách na svatební mši a užívat si toho okamžiku, kdy si dva lidé řeknou to čisté, ničím nezatížené ANO… 

Bylo zvláštní, že přesto, že jsem se cítila opravdu šťastná, v hlavě mi během mše stále zněla biblická slova „Vezmi svůj kříž a následuj mě“. Věděla jsem, že nijak nesouvisí s probíhající svatební mší, ale přímo se mnou… nebo spíš s námi. Protože jsem spojila svůj život se svým mužem, i jeho kříže jsou do jisté míry mými… A vím, že v jeho životě jeden takový kříž je a já jsem se v tu chvíli cítila konečně připravená mu s ním pomáhat. Oba víme, že to v následujícím období bude v našich životech aktuální a až přijde čas, promluvím o tom otevřeněji, ale zatím si detaily nechám pro sebe…

Při odchodu ze mše jsem si vybrala náhodné slovo z Bible, které bylo připravené pro návštěvníky kostela. Takto znělo:

„Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.“

Římanům 8:28

Nic víc už jsem slyšet nepotřebovala…

Přestože svatba byla plná úžasných chvil, bezvadných lidí a já si připadala sama jako novomanželka, protože mi bylo tak krásně, dnes bych tady svůj článek ukončila. Pro mě bylo totiž nejdůležitější to, že jsem měla možnost v den svých narozenin prožít Boží přítomnost ve svém srdci a prožívat skutečnou radost, byť s myšlenkou na kříž… I ten se totiž, zdá se, dá nést s radostným srdcem…